Odkaz předchůdců – známá i méně známá jména členů bratrstva

  • Petr Vok z Rožmberka (zakladatel a první velmistr)

Petr Vok již od dětství vyrůstal ve stínu svého staršího bratra Viléma z Rožmberka, který byl připravován na post rožmberského vladaře. Právě proto Petr Vok nedosáhl vlivnějšího postavení ani výraznějšího úspěchu v politickém životě a žil v ústraní na zámku v Bechyni. Správy rožmberského majetku se ujal až po smrti Viléma roku 1592. Protože se nedočkal žádného potomka ze svého manželství s Kateřinou z Ludanic, byl nucen v roce 1601 prodat krumlovský zámek císaři Rudolfu II. Habsburskému, neboť zadlužení rodu nebylo zanedbatelné. Ve starší literatuře bývá často zcela chybně zachycen pouze jako rozmařilý prostopášník. „Poslední Rožmberk“ zemřel v roce 1611 ve své rezidenci v Třeboni.

(zdroj:/http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/osobno_pevoro.xml)

  • Jan Jiří ze Švamberka

Jan Jiří ze Švamberka (30. srpna 1548 / 1555, hrad v Ronšperku15. dubna 1617])byl český šlechtic, pán ze Švamberka, známý především jako dědic rožmberských držav po Petru Vokovi, posledním z rodu Rožmberků. Své bohatství doplnil o celé rožmberské panství, Nové Hrady, Libějovice, Borovany i Třeboň.

(zdroj:/wikipedie.cz)

  • Petr ze Švamberka

 

  • Kristián I. Anhaltsko-Bernburský

Kristián I. Anhaltsko-Bernburský, též Kristián I. Anhaltský (11. května 1568, Bernburg – 17. dubna 1630, tamtéž), byl kníže anhaltský a především jeden z velmi významných diplomatů své doby. Nějakou dobu byl vojevůdcem a dokonce vrchním velitelem českého stavovského vojska během třicetileté války, ale jako vojevůdce se neosvědčil.

(zdroj:/wikipedie.cz)

 

  • Jan Zrinský ze Serynu (synovec Petra Voka z Rožmberka)

Jan Zrinský (1565/1566? – 24. února 1612) byl český šlechtic z rodu Zrinských, syn Mikuláše Zrinského ze Serynu a Evy z Rožmberka.
Eva z Rožmberka (1537–1591), Janova matka, byla nejmladší dcerou Jošta III. z Rožmberka a Anny z Rogendorfu. Za Mikuláše Zrinského ze Serynu (asi 1508–1566), proslulého bojovníka proti Turkům, byla provdána 10. října 1564 a odešla s ním do Chorvatska, do Čakovce.Právě v Čakovci se pravděpodobně na přelomu let 1565/1566 narodil Jan Zrinský. Otce si příliš neužil. Mikuláš Zrinský byl velitelem pevnosti Szigetvár (Siget). Po měsíčním obléhání několikanásobnou tureckou přesilou padl 7. září 1566 při posledním beznadějném výpadu se zbytkem posádky, když již celá pevnost byla v plamenech. Mladá vdova se vrátila se dvěma dětmi na otcovské statky. Azyl získala u svého mladšího bratra Petra v Bechyni, kde setrvala až do svého dalšího sňatku v roce 1578. Jan zůstal po matčině odchodu do Itálie v péči milujících strýčků Petra a Viléma, kteří sami neměli děti. Rok 1593 byl pro Jana velmi významný – byl přijat do českého panského stavu. Petr Vok na něj později nechal přepsat hrad Rožmberk a přilehlé panství a vzhledem k vlastní přetrvávající bezdětnosti jej považoval za dědice.Dne 7. listopadu 1600 se v Českém Krumlově oženil s Marií Magdalenou Novohradskou z Kolovrat, dcerou tehdy nejvyššího dvorského sudího Českého království Volfa Novohradského z Kolovrat a Judity ze Šternberka.Jan Zrinský zemřel i po dvanáctiletém manželství bezdětný 24. února 1612. Jeho panství se dostala do rukou Švamberků.[1] Je pohřben v cisterciáckém vyšebrodském klášteře. Honosný figurální náhrobek z červeného mramoru se dochoval dodnes.

(zdroj:/wikipedie.cz)

  • Theobald Hock z Zweibrückenu

Theobald Höck se narodil 10. srpna 1573 v Limbachu nedaleko sárského Zweibrückenu v někdejší Rýnské Falci. Datum jeho úmrtí neznáme, jedny prameny uvádějí až rok 1658, jiné tvrdí, že už roku 1624 lze doložit označení Höckovy manželky za vdovu. To byl ostatně mrtev také Petr Vok, který umožnil vydání veršů svého německého tajemníka, už pěknou řádku let. Důvěra, kterou v Höcka vkládal, se neprojevila jako oprávněná – za 1000 kop českých grošů mu stačil před svou smrtí prodat panství Žumberk, které sám získal za více než desetinásobek, stejně tak nesl i úhrady Höckovy svatby v Třeboni – a všechno štěstí se od našeho básníka po Vokově smrti zcela odvrátilo. Byl uvězněn, mučen a odsouzen posléze až k smrti, po stavovském povstání však osvobozen a jako s protestantem se s ním setkáváme nejen ve službách „zimního krále“ Fridricha Falckého, ale také na útěku ze země po prohrané bitvě na Bílé Hoře. Se šumavskými básníky ho pojí nesporně alespoň tedy to jedno jediné: vyhnání, vyhnání z Čech.

(zdroj:/https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=hock)

  • Václav Vratislav z Mitrovic

Václav Vratislav z Mitrovic, zvaný „Tureček“ (1576–1635), byl český šlechtic (nejprve rytíř, později pán), známý v českých dějinách pro svůj poutavě zpracovaný cestopis, v němž popisuje své zážitky z diplomatické výpravy a několikaletého zajetí v Osmanské říši. Svému rodu zajistil v pobělohorské době vyzdvihnutí mezi významné rody Českého království.

(zdroj:/wikipedie.cz

  • Karel starší ze Žerotína

Karel starší ze Žerotína (německy Karl der Ältere von Zierotin; 15. září 1564 Brandýs nad Orlicí – 9. října 1636 Přerov) byl moravský šlechtic, politik, spisovatel a představitel moravského zemského patriotismu z rodu Žerotínů.

(zdroj:/wikipedie.cz)

  • Martin Fruwein z Podolí

Martin Fruwein z Podolí (také Martin Fruewein, Fruvein, od roku 1619 Frühwein von Podoli; Schmiedeberg, Svídnické knížectví – 7. června 1621, Praha; psán též Fruewein[1]) byl pražský měšťan, purkrabí zemských desk a účastník Stavovského povstání v letech 1618–1620.

(zdroj:/wikipedie.cz

Struktura a hodnosti bratrstva

Rožmberská kancelář
Velmistr – symbolicky Petr Vok z Rožmberka
  • Rožmberský regent
  • Purkrabí
  • Komorník (úřad)
  • Hejtman
  • Hofmistr
  • Maršálek
Rožmberská komora
  • Herold – je profesionální autorita – vykladač a znalec užívání erbů.
  • Komorní písař
 
( Heroldi byli od poloviny 12. století na panovnických a šlechtických dvorech ceremoniáři, vyhlašující zprávy a právní rozhodnutí.Vedení erbovníku a členských dekretů).
  • Rožmberský archivář (vedení kroniky,knihovník,vedení záznamů a dokumentů)
Řádní a čestní členové
  • dámy a rytíři bratrstva
  • rožmberská gvardie